Ačkoli bylo o Bitcoinu v posledních letech napsáno hodně řádek a jen málokdo o něm ještě neslyšel, většina veřejnosti má „všechny ty bitcointy“ stále v povědomí jako virtuální internetové peníze používané kriminálníky k nákupu drog a financování terorismu. Případně má jít o obskurní pyramidové schéma a podvod vymyšlený nějakým neznámým člověkem. Cílem tohoto článku je konfrontovat nejčastější polopravdy a poukázat na to, kam se zatím relativně mladý fenomén Bitcoinu vyvinul.

Satoshi Nakamoto

Bitcoin vymyslel člověk nebo skupina lidí skrývající se pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Ačkoli dodnes není jasné, komu toto přízvisko patří, Satoshi byl nedávno s plnou vážností nominován na tzv. Nobelovu cenu za ekonomii. Svědčí to o tom, jak významnou revolucí v ekonomii a především v technologii Bitcoin je. Podstatné je, že přestože vynálezce Bitcoinu je tajný, samotný produkt je naprosto transparentní. Jedná se o počítačový protokol s otevřeným zdrojovým kódem, jakýkoli programátor ho může libovolně využít, modifikovat, kopírovat. Satoshi Nakamoto nemá nad Bitcoinem o nic větší moc, než čtenář tohoto článku. Je možné, že Satoshi vlastní značný objem bitcoinů získaný v době, kdy měl jen minimum uživatelů. Z principu jeho „těžby“ (mechanismus, kterým nové bitcoiny vznikají) však není možné, aby dnes disponoval takovou sumou, která by ovlivňovala samotnou stabilitu a funkčnost Bitcoinu.

O tom, že Bitcoin jako technologie je zcela průhledný a kopírovatelný, svědčí i existence doslova stovek jeho kopií a odvozenin, tzv. kryptoměn. Některé z nich jsou opravdu zajímavé projekty nabízející nové nápady a řešení. Většina však postrádá přidanou hodnotu a posloužila pouze k obohacení svých tvůrců. Podstatné je, že v těchto případech byli podvodníci odhaleni ještě před vypuštěním kryptoměn na trh nebo řádově v následujících týdnech a měsících, kdy cena vyrazila prudce vzhůru, aby pak dopadla na dno. Typickým příkladem kryptoměny, které byste se měli vyhnout obloukem, je OneCoin. Bitcoin existuje už více než 6 let, zažil světlé chvilky i cenové bubliny, jeho užívání v praxi však stále sílí. Zkušenější uživatelé kryptoměn dokážou dnes podvodné projekty rychle odhalit a neinvestovat, čtenáře bych chtěl varovat především před vidinou rychle vydělaných peněz. Bitcoin je dnes třeba vnímat daleko spíše jako platební metodu a technologii usnadňující práci a umožňující nové obchodní modely než jako investiční prostředek.

Bitcoin je jako esperanto.

Bitcoin bývá přirovnáván k umělému mezinárodnímu jazyku esperantu. Podobně jako esperanto doplňuje svou univerzálností a přeshraničností národní měny, používá ho také obdobné množství lidí (řádově miliony). Na rozdíl od esperanta však Bitcoin není jen rádoby srozumitelnější a snazší. Nese s sebou totiž revoluční technologii. Bitcoin především není jen měna. Bitcoin je vynález umožňující něco, co dříve nebylo možné, totiž bezpečně převádět hodnotu v elektronické formě. Předchozí projekty virtuálních elektronických měn selhávaly na tom, že jejich fungování bylo závislé na účetnictví konkrétní (více nebo méně důvěryhodné) třetí strany. Bitcoin využívá zcela novou formu sdílené účetní knihy, tzv. blockchainu. Její správnost a neměnnost je garantována nikoli jednou institucí, ale pokročilým šifrování (kryptografií) a desetitisíci uživately po celém světě, kteří systému pronajímají svou výpočetní kapacitu. Bitcoinová síť je mimochodem s odstupem nejsilnější výpočetní jednotkou na světě. Použití blockchainu pro přenos peněz je pak jen jednou z možných aplikací, jak si v poslední době povšimlo mnoho firem, bank a institucí.

Bitcoin je virtuální, není ničím podložený.

To je jistě pravda. Bitcoin není podložený ničím v tom smyslu, že není mimo trh přímo směnitelný za žádnou konkrétní věc, například zlato. Naprosto totéž lze bohužel už desítky let říci i o státních měnách jako je euro. Paul Krugman tvrdí, že americký dolar je podložený muži ve zbrani. To Bitcoin díkybohu není. Hodnota bitcoinu je určena jeho nabídkou a poptávkou po něm, žádná centrální banka neexistuje a tak ani neintervenuje. Státními měnami lze platit daně a nakupovat za ně v obchodě. Bitcoin je sice mladý, ale možností jeho využívání pro platby rychle přibývá. Trh dokazuje jeho cenu a proto už i některé státy jako např. americký Utah umožňují platby daní v Bitcoinu.

Bitcoin je virtuální v tom smyslu, že převážná většina bitcoinů existuje pouze v elektronické formě. Opět, totéž platí o euru. Hotovost tvoří špetku v moři elektronických peněz, které existují jen v účetnictví bank. U Bitcoinu je alespoň jasně známá a stabilně se vyvíjející peněžní zásoba. A mimochodem, v kapse nosím bitcoiny na papírové peněžence podobné bankovkám.

Po Mt.Goxu nejde brát Bitcoin vážně.

Hotovost připomíná Bitcoin také v tom, že majitel bitcoinů svými penězi plně disponuje, aniž by musel spoléhat na třetí stranu. Bitcoiny lze převést během okamžiku na druhý konec světa a to za prakticky nulový poplatek i při vysoké převáděné sumě. To je přidaná hodnota oproti bankovním elektronickým penězům. Platba bankovním převodem trvá okolo dvou dnů, banky ve většině států nefungují o víkendu a poplatek zejména při přeshraniční transakci rozhodně není zanedbatelný. V nejhorším myslitelném případě banka zkrachuje nebo využije tzv. bail-in, což je v podstatě konfiskace části vkladů klientů. To se stalo na Kypru v roce 2013 a reakcí byl prudký nárůst ceny Bitcoinu. Možnost plošného bail-inu obsahuje i nová evropská legislativa bankovní unie.

A úplně stejně se můžeme dívat na bitcoinové burzy. Nechvalně známá japonská burza Mt.Gox na přelomu let 2013/14 byla podvodně vytunelována vlastními provozovateli, zkrachovala a její klienti přišli o úspory. Vtip je v tom, že ve chvíli, kdy klient pošle bitcoiny na burzu, tak s nimi přestává disponovat a vlastní už pouze pohledávku za burzou. Veškerá výhoda spočívající v bezpečné a transparentní účetní knize blockchainu tak mizí a opět musíme důvěřovat třetí straně. Kouzlo Bitcoinu netkví v tom, že by měl bezpečnější banky, ale v tom, že je nepotřebuje.

Pokud uživatel drží bitcoiny na vlastní peněžence, pak jsou natolik v bezpečí, nakolik dokáže udržet v tajnosti svůj soukromý klíč, tedy v zásadě heslo. Také by ho neměl ztratit či zapomenout, neboť pak jsou navždy ztraceny i bitcoiny. Vyžaduje to tak poněkud větší míru samostatnosti a zodpovědnosti než dnešní finanční systém s pojištěním vkladů, záchranami bank atp. Patrně nejbezpečnějším způsobem, jak lze dnes uchovávat bitcoiny, je hardwarová peněženka Trezor české firmy SatoshiLabs. Také je dobré zmínit, že bitcoinové burzy se po několika případech útoků poučily a naprostou většinu vkladů drží offline, tedy mimo dosah jakýchkoli hackerů. Klienti jsou tak daleko lépe chráněni, alespoň dokud se další provozovatel burzy nerozhodne svůj projekt vytunelovat.

Bitcoin je deflační.

Bitcoin není deflační. Pokud jde o jeho peněžní zásobu, tak velmi pomalu roste, předvídatelným a stálým tempem 25 bitcoinů každých 10 minut. Pokud se ale bavíme o cenové inflaci, pak je otázka vlastně nesmyslná, protože ceny zboží a služeb nejsou určovány v bitcoinech. Dokonce i bitcoinová kavárna Paralelní Polis, kde lze platit pouze touto měnou, ceny určuje v českých korunách a na bitcoin se přepočítávají aktuálním kurzem. Představa, jak by docházelo v bitcoinové ekonomice k inflaci nebo deflaci, je zavádějící. Předpokládá totiž, že Bitcoin bude jedinou nebo alespoň dominantní světovou měnou.

Za Bitcoin se nedá nic koupit.

Bitcoin stále není uživatelsky přívětivý. Byl vytvořen jako co možná nejjednodušší počítačový protokol a jednoduchý klient, chcete-li peněženka. Uživatelé, dokonce i někteří z těch, pro které jsou počítače a technologie denním chlebem, se tak setkávají s obtížemi, když se mají s neelegantním a nepříliš intuitivním rozhrazím Bitcoinu popasovat. Platba Bitcoinem v kamenném obchodě je zatím pomalejší a neohrabanější, než platba hotovostí nebo kartou.

Na druhou stranu dochází ke značným pokrokům. V současnosti už se objevuje na trhu infrastruktura, díky níž platba Bitcoinem právě platbu kartou připomíná. Ještě více novinek a služeb zpříjemňujících bitcoinové platby a jejich přijímání nabízí samozřejmě internet, pro jehož prostředí je tato měna stavěná. Obchodník může například přijímat Bitcoiny, aniž by to věděl, protože na jeho účet přichází rovnou požadovaná státní měna, např. euro. Díky tomu odpadají i problémy s nestálým kurzem. Proto stále více velkých firem (jako např. Microsoft, Victoria’s Secret, Subway nebo polský T-Mobile) bitcoin přímo přijímá. V Praze se dá za bitcoin koupit prakticky vše, od jídla až domů, přes kino, umění nebo kola až po vzdělání. Díky společnosti Virgin se dá za Bitcoin letět i do Vesmíru. Kromě toho jsou bitcoinové platby integrované do některých platebních systémů, díky čemuž je lze utratit i např. ve Walmartu, Marks&Spencer nebo na Amazonu. Některé služby dokonce slibují, že Vám za Vaše bitcoiny zaplatí účty, včetně nájmu a kabelové televize. Během většiny roku 2015 docházelo ke stabilizaci kurzu, což bylo i projevem rozšíření používání Bitcoinu jako platidla spíše než spekulativního nástroje.

Bitcoin slouží jen k nakupování drog.

Bitcoin bývá velmi často spojován s kriminalitou, praním špinavých peněz, darknetem a dokonce financováním terorismu. Na všechny tyto činnosti lze samozřejmě Bitcoin využít. Jako ostatně i jakoukoli jinou měnu. Odosobnění vztahů je charakteristickou funkcí všech typů peněz. Kdyby se všichni znali a důvěřovali si, tak peníze potřeba nejsou (jak dokládají některé ekonomické teorie a antropologické pokusy). Oproti klasickým penězům a zejména pak hotovosti Bitcoin však pro nelegální účely není moc vhodný. Všechny transakce jsou totiž navždy evidované v blockchainu, k němuž má přístup naprosto kdokoli (např. na stránce blockchain.info). Bitcoin jde tak opačnou cestou než Facebook, který momentálně testuje zprávy, které se po přečtení samy smažou. Pod transakcemi sice není uvedené jméno toho, kdo posílá a přijímá bitcoiny, pro odborníky ale často není těžké reálnou totožnost dosledovat. Proto také vzniklo několik alternativních kryptoměn, které jsou daleko více anonymní a slouží těmto potřebám lépe. Mexické drogové kartely a teroristické skupiny jako Islámský stát jsou navíc financované systémem hawaly nebo prostřednictvím hlavních světových bank, které za to byly v poslední době dokonce opakovaně odsouzené. V Bitcoinu se zatím ani netočí tolik prostředků, aby pokryly výrazný objem financování těchto skupin. Cena Bitcoinu tak nevyplývá z toho, že umožňuje kriminalitu. Po uzavření černých tržišť ani nedošlo k významnějším a dlouhodobějším propadům v jeho kurzu.

V prvních letech plnil Bitcoin vlastně pouze roli jakéhosi skóre. Jeho uživatelé se předháněli v těžbě tehdy bezcenných čísel. V roce 2011 sehrál roli v kauze WikiLeaks. WikiLeaks uveřejnili tajné vládní depeše a v reakci na to byly této společnosti po výzvě amerických úřadů zablokovány účty v bankách a platební systémy PayPal, Visa a MasterCard jí vypověděly smlouvy. Bitcoin byl tak jedinou metodou příspěvků na chod této služby. Tehdy také došlo k relativně největší bitcoinové cenové bublině. V roce 2012 začalo fungovat internetové bitcoinové kasíno SatoshiDice, díky němuž uživatelé získali další způsob, jak své bitcoiny využít. Zlom nastal v roce 2013, po uzavření kyperských bank a po zmíněném bail-inu. Důvěra v euro byla otřesena a Bitcoin začal vypadat jako alternativa i pro uchování hodnoty do budoucna. O pár měsíců později Čína zpřísnila kapitálové kontroly a někteří Číňané si tak museli pořizovat americké dolary právě prostřednictvím Bitcoinu, čímž tlačili nahoru poptávku i cenu. Následně se rozjela spekulační horečka, která vyvrcholila pádem burzy Mt.Gox. Jestli byl Bitcoin v roce 2013 nejlepší investicí, pak v roce 2014 byl zdánlivě tou nejhorší. Vedle postupné korekce ceny však došlo k masivním investicím do bitcoinových start-upů. Venture kapitalisté do nich v letech 2014 a 2015 vložili už přes 800 milionů dolarů. Zároveň pokles a stabilizace ceny byly doprovázeny rozšířením budování infrastruktury a především používáním Bitcoinu v praxi. Nedávno pak Evropský soudní dvůr judikoval, že Bitcoin je měna, čili se z jeho směny neplatí DPH. To doprovázelo další zpřísnění kapitálových kontrol v Číně a kurz Bitcoinu tak po čase znovu poskočil.

Co když Bitcoin někdo vypne? Lidi přijdou o úspory.

Bitcoin, resp. blockchain, v němž jsou informace o bitcoinech uloženy, neleží na žádném jednom počítači v centrálním bodě, aby šel vypnout. Celý blockchain je v reálném čase sdílen všemi uživateli, kteří se rozhodli Bitcoin těžit. Má tak desetitisíce záloh po celém světě. Přitom teoreticky postačuje jedna jediná. Bitcoin nejde vypnout jinak, než odstavením celého internetu, potažmo planetární elektrické sítě. Pokud k něčemu takovému dojde, tak bude dočasná nefunkčnost Bitcoinu asi ten nejmenší problém. Mimo jiné přestanou fungovat samozřejmě i ostatní měny.

Bitcoin je volatilní, cena létá nahoru a dolů, je to bublina.

Cena Bitcoinu je volatilní jako cena skoro každého nového aktiva. Proto zatím není dobrým uchovatelem hodnoty a nelze v něm ani efektivně počítat hodnotu jiných věcí. Jeden čas (v druhé polovině roku 2013) byl Bitcoin minimálně z krátkodobého hlediska významně nadceněn spekulací. Od té doby došlo k několika relevantním událostem, na které cena zareagovala možná přehnaně, mohli bychom tak mluvit o bublinách. Splasknutí jedné prožíváme právě teď. Bitcoin jako celek ale bublina není. Svoji užitečnost a inovativnost blockchainové technologie již prokázal v čase. Může se pochopitelně stát, že Bitcoin nahradí jiná kryptoměna a jeho cena tak klesne a již se nevrátí. Existují kryptoměny, které jsou v některých ohledech lepší než Bitcoin, ten má ovšem obrovskou výhodu, že byl první a proto má již solidní uživatelskou základnu a infrastrukturu. Navíc i Bitcoin inovuje, budoucnost vidím např. v tzv. sidechainech, tedy vedlejších blockchainech s odlišnými pravidly. Asi bych každému v klidu doporučil koupit si jeden bitcoin pro radost a pro případ, že cena řádově vyletí. Spekulovat s částkou, kterou nechcete ztratit, však už rozhodně nedoporučuji. Těm, kdo mají o kryptoměny hlubší zájem, bych navrhnul spíše investice do nových technologií, projektů a služeb než přímo do nákupu bitcoinů. Pokud si ale nějaké koupíte, držte je na vlastní bezpečné peněžence, nikoli na burze!

Bitcoin je konkurencí bank a ty ho nenávidí.

Bitcoin jako zbraň na zničení prohnilých bank byl romantickou představou zejména prvotních uživatelů z řad kryptoanarchistů. Dnes už Bitcoin dorostl do stádia, kdy kolem něj vzniká čím dál širší byznys. Banky se podle mého názoru k tomuto fenoménu postavily pragmaticky a pokoušejí se nové technologie aplikovat. Jednak proto, že je to in, jednak pro snížení nákladů a zvýšení efektivity.

Abych byl přesnější, dnes je in používat slovo blockchain, nikoli Bitcoin. Bitcoin má stále pověst poznamenou mýty a polopravdami, které se pokouší uvést na pravou míru tento článek. Blockchain jako nový způsob (automatického a nepodvojného) účetnictví však proniká do stále více oblastí. Téměř 30 největších světových bank (včetně jmen jako Deutsche Bank, Goldman Sachs, J. P. Morgan, UniCredit, Credit Suisse, RBS, Barclays, Citi, HSBS nebo Société Générale) spustily vlastní blockchainový projekt R3. Největší technologická burza Nasdaq spouští soukromý blockchainový projekt Linq. Bývalá managerka J. P. Morgan a vynálezkyně neblaze proslulých CDS (derivátů k přenosu úvěrového rizika) Blythe Mastersová založila firmu implementující blockchain na finanční trhy. Některé státy (často se zmiňuje Honduras) vymýšlí, jak využít blockchain pro účely katastru nemovitostí nebo třeba obchodního rejstříku. Bankovní asociace SWIFT doporučuje používat kryptoměnu Ripple pro mezinárodní clearing. Firmy Samsung a IBM využívají kryptoměnu Ethereum pro svůj projekt internetu věcí. Stejnou kryptoměnu využívá také Microsoft.

Takzvané korporátní nebo soukromé blockchainy mají však dvě nevýhody. Zaprvé jsou kontrolovány daleko menším počtem subjektů, takže ochrana proti machinaci je nižší. A za druhé si poté, co instituce představí lidem blockchain a naučí ho používat, mohou tito lidé uvědomit, že ty instituce vlastně nepotřebují. Stejnou myšlenku vyjádřila v prohlášení dokonce i britská centrální banka, Bank of England.

Autor vyučuje kurz o kryptoměnách na VŠE v Praze a dovoluje si čtenáře pozvat na konferenci Future of Money 3.0, která se koná v Bratislavě 26. listopadu 2015 od 15,00 hod. v hotely Devin, kde bude mít příspěvek o Bitcoinu
Prihláste sa prostredníctvom nasledujúceho formulára – účast je bezplatná.